Červen 2009

»Le bout«

30. června 2009 v 19:59 | Rieuse |  Le petit carnet
Ahojte,

tak jo, pondělí, to byl den vám povím :D Ráno do školy, čkali jsme před školou, a pak jsme šli na zámek na výstavu lodí našeho třídního. Ty schody mě málem zabily ale fajn :D No, výstava byla super, akorát že se mi asi v polovině udělalo prvotřídně špatně, podle některých jsem byla zelená jak žába a podobně :D takže jsem tam lapla na nějakou stoličku a nejvíc mě dostal když profesor ,,Jasně Andreo, sedni si." To jsem musela vypadat fakt dost nezdravě :D no ale jakmile to řekl tak se celá 1.A a 2.A otočila na mě. Holky to komentovaly asi takhle: M: ,,Paris Hilton musí dělat skandály aby byla slavná, a tobě se jen udělá blbě a jseš středem pozornosti." D:,,Jo, ty máš prostě ten talent!" :D:D No já z nich nemohla. No pak jsme šli do školy a pustili si Sweenyho Todda :D úžasnej muzikál, ale blbě se mi u toho stejně dělalo :D No, ve třičtvrtě na dvanáct nás pustili ze školy a šupem domů. Odpoledne jsem byla jak něčím přejetá :D Unavená, špatně mi bylo, ale fajn.

Dneska? Mega :D:D Ráno jsem došla do školy, nadopovala se práškama, pokecala s děckama, vzala si vysvědčení ( 5 jedniček a 8 dvojek :) Docela jsem spokojená, ale mohla jsem mít vyznamenání :-/ ) no a během toho samozřejmě profesor neopoměl zmínit, že jsem nemocná a že je opravdu rád že jsem do té školy došla ikdyž jsem nemusela, no a zase ze mě udělal uplnýho invalidu, jak kdybych nemohla nic :D FAjn :D No, v deset jsem jela vlakem do Brna :D Celou cestu jsem stála :-/ Vedro bylo děsný, ale co jsem měla dělat? :D Dojela jsem, a na nádru mě čekala Pájuška se dvouma spolužákama. Fajn borci :):D Ale furt jsem neviděla ty oči, musí dojet na discu :D No, s Pájou jsme se sebraly a jely do Olympie, chtěly jsme jít do kina. Zac a Miri točí porno. Když jsme koukaly na trailer, docela jsme se smály, tak jsme si našly že to hrajou o půl jedné a že nám to hezky vychází, stihneme vlak a tak, jenže jsme se koukly na Slovanský dům :D:D Takže se kino nakonec nekonalo. Takže jsme šly na oběd do KFC kde Pájuška zase spořádala jídla a mě se smála že jenom salát a bylo to fajn :D Pak že jdeme do NY. Hey, nejvíc mega krásný věci! Ale nakonec jsem si jenom já koupila jedno tričko a Pavča nic, že musí skásnout maminku :D Pak jsme šly do Meka na McFlurry :D Mňaaam :D No a pak na bus a zpátky na nádr. Domů jsme jely obě totálka vyfluslý, ale neva :D:D Byl to úžanej den, moc děkuju :-* Miluju tě! :-*

No, když jsem se vrátila domů, tak nás naši vzali na večeři. Já se tý Pizzy přežrala a ségra to do sebe házela jako do popelnice :D Nechápu, ale fajn :D:D No a tím asi skončil můj poslední den mého patnáctého roku :)

Harry Potter 6

27. června 2009 v 15:58 | Rieuse |  Le film
Pro všechny fanoušky, jako jsem já xD Máme tu českej trailer. Už dlouho, já vím, ale tenhle blog ještě tak dlouho nemám, tak proto :D


»Le trépas«

27. června 2009 v 15:17 | Rieuse |  Le petit carnet
TAk jo, vím že dneska už to není 100% ně aktuální, ale nevadí. Jak všichni ví, popový král, Michael Jackson umřel... Nevím, když jsme se nadávno bavila s děckama ve třídě, nikdo ho nějak neměl rád nebo mu byl ukradenej. Podle mě to byl ale opravdu někdo. Jo, ke konci to dopadlo dost děsně. Plastiky, skandály. Ale poslechněte si jeho písničky!On do nich dává kousek sebe samotného. Ty písničky jsou bojem za lepší zítřky. On takhle dáva najevo svoje názory... a podle mě jsou dobré. Podívejte se na jeho choreografie! Dyť jen těžko najdete někoho kdo se dovede hýbat jako on!! Nevím, sice si teď asi i vy budete myslet že jsem magor, ale já vám prostě říkám, že on byl králem mezi svýma!

»La fusion«

27. června 2009 v 14:49 | Rieuse |  Le petit carnet
Slučák :D

Bože, po roce velká slučka :D Teda, velká... se nás tam sešlo fakt jen pár, no ale stálo to za to :D Andrejka je z nich vytlemená ještě teď :D Jakože byli to fakt šikulky. Nejvíc akce, když jsme zpívali ,,Jsem Gay"... řvali jsme to na celou vesnici :D:D Ale jako best :D Taky velké taneční akce na stole :D prej ,,Kdybych měl prachy už bych ti je tam strkal!" :D Nejvíc :D Pak takový držkopády při focení :D Ale my za to nemůžeme, ale bylo těžký udržet rovnováhu :D No neřešte to :D:D nebo pak jak jsme volala do okna ,,Hey, ta je ale moje! Pavli, můžu tě jít bránit?" :D Nejvíc... no ale dovolila mi to... a pak jak to dopadlo :D Možná by to dopadlo líp kdybych jí bránit nešla :D No dobře, tohle nebudeme rozebírat... Hmm, pak holky naše tance kolem ,,tyče" :D:D No prostě, asi vám sem hodím aji nějaký ty fotky :D ale fakt jen nějaký :D No musíme se co nejdříve zase takhle poscukovat :D Mega nejvíc nejvíc... jsem upe ráda že jsem tam šla... Ale jako, teď musím já všem vykládat co se tam všechno dělo :D:D NO prostě, akce nezapomenutelná... Miluju vás :D:D

A tady nějaký to foto :)

klikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotkuklikni pro další fotku

»Sport à la santé«

24. června 2009 v 17:19 | Rieuse |  Le barbouilleur
Sportem ku zdraví

Takže jo, dostala jsem za úkol ještě dodatečně dopsat slohovku, kterou psali moji spolužáci dávno dávno. Vybrala jsem si téma sportem ku zdraví, vypravování, ale nevím jestli tohle můžu předložit profesorce. Lucett _* říkala že můžu, tak já doufám že jo, ale stejně to sem dám a pls názor :) Děkuju :)

...Sport. Každý by měl nějak sportovat, pohybovat se. Je to přece takový skvělý pocit, když si člověk dobře zasportuje. Takový krásný pocit svobody, když si jdete třeba zaběhat. Pocit že můžete všechno, když se točíte na hrazdě, děláte hvězdy a salta. Pocit moci, když kopete do balónu. No ale jak se taky můžete cítit když sportujete??
...S Miškou jsme pospíchaly ze školy a ještě se zastavily u nástěnky a zhlédly suply. ,,My fakt máme zítra tělocvik s klukama místo těch IVT?" ,,Cože? Tělocvik s klukama. My máme Petrželu?" ,,Woow, no to bude akce." To zaručeně. Vydaly jsme se se smíchem ze školy a cestou na vlak probíraly jaká tohle bude akce.


,,Tak jo holky, tělák s klukama." ,,Jo tohle si ještě užijeme." ,,Holkyy, to bude trapas." Bylo slyšet z dívčí šatny. Vydaly jsme se na hřiště, daly si rozcvičku a všechny holky se snažily vypadat před rukama co nejlépe, ale hlavně se neztrapnit.
...Pan profesor zadal klukům úkol, dal jim balón a kluci hráli házenou. Nás, děvčata, si vzal na druhé hřiště, že si s námi taky zahraje házenou. Tak jo, jen jsme měli menší problém - my házenou hráli jenom jednou a ještě k tomu amatérským způsobem. Jo, s holkama je občas taky práce. Takže jsme si v rychlosti poslechly historii této míčové hry, v krátkosti a obecně jsme vyslechly pravidla, některé nám pan profesor názorně ukázal na spolužačkách a šup na hru. Rozdělily jsme se na dvě družstva, jaksi jsme se rozestavěly po hřišti a mohlo se začít hrát. Andrejka si inteligentně stoupla do brány.
...Balóny lítaly hlava nehlava a já se je snažila co nejlépe pochytat. Jedna rána ale byla trochu tvrdší než jsem čekala, a navíc když se tahle rána dala dohromady s mojí zdatností a pohybovou šikovností, můj malíček odletěl dál než měl. Balón jsem ale úspěšně chytla, takže jsem na sebe byla pyšná, ale malíček za chvilku začal bolet jako čert. Začala jsem s rukou třepat jako šílená a trochu si zanadávala. Pomohlo to. Trochu a na chvilku. Jenže jak na mě lítaly další a další míče, zjistila jsem , že už je asi jen tak nepochytám. Nechytla jsem žádný a malíček bolel.
...Najednou se kolem mě začalo všechno točit. Ano, to se hlásila moje pravidelná nevolnost při tělesné výchově. Sebrala jsem se a šla se napít do šatny. Moje oči zůstaly na mém prstu. ,,Hele Miško? Nezdá se ti že ten prst mám dvojnásobný?" studovala jsem svoje ruce a porovnávala. ,,No a možná i víc než to." ,, Sakra já jsem teda šikovná."
...Došla jsem do šatny, napila se a šla zpátky. Ovšem moje hlavička byla stále jaksi indisponovaná a s ní i moje koordinace a vůbec celá já, takže jsem radči zůstala sedět ve stínu. Když skončila hodina šla jsem ohlásit panu profesorovi své zranění. Podíval se na moji ruku, pak ji vzal do svojí ruky a začal malíček ohýbat. ,,Au" sykla jsem a vytrhla mu ruku. ,,Jo to musíš holka rozhýbat!" zasmál se. ,, Ale to bolí!" "NO tak si s tím zajdi k doktorovi." Odsekl.
...Přijela jsem domů a hned ve dvěřích volala na mamku ,,Ahoj maminko! To ze mě budeš mít radost." Usmívala jsem se ironicky. "Prosímtě co?" Zvedla se ze židle a šla za mnou. ,,Koukej." Zamávala jsem tím velkým modrým špekáčkem který momentálně sídlil na místě mého malíčku. "S tím musíme na pohotovost." Zděsila se mamka. "Já nikam nejdu! Mám přehrávku!" prohodila jsem sebevědomě a s úsměvem.
...Skočila jsem se převlíct a letěla na autobus. Dojela do Slavkova, odzpívala si svoje a jela s taťkou na pohotovost. Ten milý pan doktor mi na to dal dlažku a zakázal mi s malíčkem hýbat, ohýbat ho a podobně. S kyselostí jsem si vzpomněla na profesorova slova 'Jo to musíš holka rozhýbat!'
S malíčkem jsem nepohla víc než tři týdny a teď ho zase učím přivykat na denní světlo. Je to hoch šikovný a všechno zvládá bez problémů  A vidíte, nakonec jsme se sportem k tomu zdraví dopracovali :)

»Le week-end«

21. června 2009 v 13:05 | Rieuse |  Le petit carnet
Včerejšek, doma, celej den, jak jinak xD Ale jakože večer přišla Elisska a udělaly jsme filmovej večer. Stihly jsme teda akorát Žáku Kašíku nežeň se a Zelená Míle. NO jasný, Nejdřív smích a pak slzy... no koukaly jsme do půlnoci :D jsem se trochu přepočítala, pže jsem myslela že ZM má dvě a půl hodiny no a ona má tři :D:D Takže se nám to trochu protáhlo no. Že jo... kolem čtvrt na jednu jsem si teda šla lehnout... no spala jsem do desíti, pak mě vzbudil tatík, dal mi prášky a já spala dál :D Po půl hodině jsem se zase musela probudit,abych se po těch prášcích najedla. a pak jsem skončila u pc :D Jsem unavená a vyfluslá, ale co se dá dělat, teď už nemám čas abych spala, pže za půl hodiny se musím začít oblíkat a tak, abych mohla vyrazit do dramecu. Dneska máme premiéééru xD Hrajeme divadlo o tom jak hrajeme divadlo, no a to divadlo v divadle je Komentský Labyrint světa a ráj srdce. To dopadne, kór když Andrejka prostě totálka nemůže mluvit :D No neva, já ten sál nějak uchraptím.

NO a nejvíc nejlepší zpráva?? Zíítra jdu do školy!!! :D:D Vůbec nic jsem se teda neučila, nemám nachystanou školu, nic, ale to je mi fuk, já je uvidím! Uvidím lásky svého života, svojí existence. Cukrouškuuuu, zítra, celej den! a ne jenom blbejch deset minut! :-* Tak mi akorát držte palce abych sebou v tý škole nešvihla :D

Tak jo, Andrejka se valí napapkat, oblíct a razí skákat po prknech, jenž znamenají svět :D

Au revoirs mes amours.

»Aux chiottes!«

18. června 2009 v 15:39 | Rieuse |  Le petit carnet
Ahoj :(

Tak jo, Andrejce dneska došly testy, krevní rozbor. Jsou to jen takové předběžné testy, takže furt nevím na sto procent co mi přesně je ale vím, že mám játerní testy špatné, mám špatnou krev a na devadesát procent mám mononukleózu. Což mě štve, díky několika věcem. Nemůžu chlastat!! :D Ne, tohle byl joke. Teda, nemůžu pít, ale to mě fakt neštve, ale to že nepojedu na výlet, nemůžu chodit na diskotéky, nemůžu se přepínat, nemůžu nic... prostě na prd!! S Cukrouškem jsme chtěli oslavit narozeniny 26. června na disce, ale - nemůžu. Jsem ráda že to datum můžu alespoň na slučák a narozky musíme oslavit pak... musíme, nějak, jakkoliv, kdekoliv!!!
Btw, dneska jsem byla zase na chvilku ve škole. To je strašný, buď tam začnu konečně chodit normálně, nebo tam snad aninebudu chodit, protože pak se mi ještě víc po nich stejská. Moje závislost. Ani jsem si nestihla s Cukrouškem popovídat o všem co se tam stihlo stát od doby, co jsem nemocná.
No a nakonec informace, dneska jsme hráli divadlo pro školu, a docela se povedlo, akorát, je viďet že improvizaci zvládáme :D

No nic, Andrejka letí spát nebo umže... (s)mějte se :-*

»L´ecole«

17. června 2009 v 19:02 | Rieuse |  Le petit carnet
Jupíí,

já byla dneska ve škola!!! xD Nee, mě nehrabe, jen jsem doopravdy šťastná že jsem dneska byla v té škole xD x) NO, nevěřili by jste jak se může člověku stýskat po škole, teda spíš po spolužácích... to víte, když je někdo miluje! x* Dneska, jak jsem tam na tu chvilku došla, už jsem se tam objímala s cukrouškem! Sakra holka, tys mi tak chyběla... a se všema prostě něco si říct, alespoň něco, ahoj pro mě bylo prostě... waaa, skvělý. Ach jo... lidi, držte mi palečky ať zítra jsou dobrý výsledky a já se za nima můžu co nejdříve vrátit! 1.A Forever.

Tak jo, mějte se a smějte se, a držte mi ty palečky :)

»Le cauchemar«

15. června 2009 v 11:09 | Rieuse |  Le barbouilleur
Zlý sen (povídka na téma sen)


... Konečně večer. Po dlouhém, namáhavém a únavném dnu konečně večer. Jak krásný pocit. Jde se spáát. Vlezu do sprchy a jen cítím jak ze mě opadá napětí nastřádané za celý den. Teplá voda mi uvolňuje každičký sval v těle a já se cítím volná. Osuším si vlasy ručníkem a vklouznu do modré saténové košilky. Pravda, v prosinci je na ní trochu zima, ale mě se skutečně líbí.
... Vešla jsem do pokoje, rozsvítila lampičku a zhasla velké světlo. Zkontrolovala jsem mobil a položila ho vedle radiobudíku na noční stolek. Konečně jsem si mohla lehnout. Padla jsem do těch natřepaných peřin a spokojeně se zavrtěla. Teď už jen začít vrnět - pousmála jsem se.
... Strčila jsem nohy pod peřinu a ruku pod hlavu. Jako vždy jsem si nechala rozsvícenou lampičku. Nevím proč, ale ze tmy mám prostě strach, jako by mi bylo 6 a ne 16. Ano, občas se za to stydím, ale ve své podstatě jenom sama před sebou, protože o tom nikdo neví.
... Pomalu ale jistě mi těžknout víčka. Všechno kolem mě se pomalu ztrácí. Zvuky z ulice, zvuk televize z obýváků, můj pokoj...
... Proč mám pocit že je něco jinak?? Otevřu opatrně oči. Kde to jsem? rozhlížela jsem se kolem sebe, ale nikde nic nebylo, jen vedle mě praskal oheň. To mě uklidnilo, opět jsem si lehla a otočila se na bok abych mohla koukat do těch dokonalých barev. Oheň pro mě znamenal bezpečí. Byl to můj nejoblíbenější živel. Jako jediný dokázal zahnat tmu, protože voda tmu neuhasí, vítr ji nerozfouká a ze země vám světlo nevyklíčí. Ale to nebyl jediný důvod proč jsem oheň milovala. Oheň mi poskytoval odpovědi na moje otázky, ačkoliv byly občas dvojznačné nebo odpovědí byla otázka druhá. V něm jsem si mohla přemítat svoje myšlenky. Když jsem měla v blízkosti oheň, byla jsem doopravdy spokojená.
... Po chvilce, kdy jsem se do něj upřeně dívala zmizel. Najednou byl - pryč. Nemohla jsem tomu uvěřit nechápala jsem to. Dedla jsem si a začala šmátrat rukama. To není možné. Moje bezpečí je pryč! Nikde nebylo ani památky po nějakém, jakémkoliv zdroji ohně. Nikde nebylo památky vůbec po ničem. Všude kolem mě byla jenom tma. Nicota. Zvedla jsem se na nohy a rukama začala máchat kolem sebe - nic. Pomalu jsem šla dopředu. Nebo dozadu? Na sever, na jih, na východ, na západ? Nevím! Ať jsem šla ale kamkoliv, stále jsem na nic nemohla narazit. Zavolala jsem ale můj hlas místo aby se zastavil o nějakou překážku, zněl prostě dál. Už jsem to nemohla vydržet, rozběhla jsem se. Nevěděla jsem ani kam a ani proč, ale neznala jsem jiné východisko. Co jsem mohla dělat?
... Nedlouho po tom co jsem začala takhle nesmyslně utíkat jsem upadla. Zakopla jsem. Zakopla jsem o - nic. Rychle jsem se vyškrábala zpátky na nohy a změnila směř. Stále nic. Začala jsem skákat nahoru jako mominutá s nadějí že na něco narazím, ale ani tyto pokusy mi neodhalily žádnou novou pravdu, jen to že je tam nic. Jen jedno velký nicovitý NIC.
... S pocitem beznaděje, samoty, bezcenosti, nicoty a touhy po něčem co v ničem nenajdu jsem se sesunula k zemi. S myšlenkou, že kolem mě už navždy bude nic jsem se schoulila do klubíčka a tiše se modlila.
... V cuku letu jsem seděla, zpátky ve svém pokoji, ve své posteli. Z očí mi tekly slzy a lampička, byla zhasnutá.

Je suis malade.

12. června 2009 v 18:30 | Rieuse |  Le petit carnet
Jsem nemocná.

Ahojky mojí malí milí nový šmoulíci,

Rieuse je nemocná :( A nevíte jak mooc je naštvaná. A proč? No krom toho že jsem už týden neviděla jedinýho člověka ze třídy a já tu třída miluju, tak třeba, dneska je diskotéka, těšila jsem se tam jak malá holka už hooodně dlouhou dobu, a jak to dopadne? Jsem nemocná, nemůžu tam... každej mi teď jen na icku píše ,, Hojky, jedeš na tu discu?" a já každýmu musím napsat ne... a stupňuje se moje míra zoufalství s každým tímto hnusným slovem... asi jim začnu odpovídat francouzsky, třeba si budu připadat, že jim říkám něco jinýho:D No ale tohle není jedinej důvod... ono třeba zítra je u cukrouška v děědině fesťák s WIMS?! a jak se tam Andrejka těšila? Taaakhle moc. No takže Andrejka asi bude vraždit, protože už tak má blbou náladu... já ci lééééto!!!!

Tak jo, co se ale děje u vás mes amours?