»Sport à la santé«

24. června 2009 v 17:19 | Rieuse |  Le barbouilleur
Sportem ku zdraví

Takže jo, dostala jsem za úkol ještě dodatečně dopsat slohovku, kterou psali moji spolužáci dávno dávno. Vybrala jsem si téma sportem ku zdraví, vypravování, ale nevím jestli tohle můžu předložit profesorce. Lucett _* říkala že můžu, tak já doufám že jo, ale stejně to sem dám a pls názor :) Děkuju :)

...Sport. Každý by měl nějak sportovat, pohybovat se. Je to přece takový skvělý pocit, když si člověk dobře zasportuje. Takový krásný pocit svobody, když si jdete třeba zaběhat. Pocit že můžete všechno, když se točíte na hrazdě, děláte hvězdy a salta. Pocit moci, když kopete do balónu. No ale jak se taky můžete cítit když sportujete??
...S Miškou jsme pospíchaly ze školy a ještě se zastavily u nástěnky a zhlédly suply. ,,My fakt máme zítra tělocvik s klukama místo těch IVT?" ,,Cože? Tělocvik s klukama. My máme Petrželu?" ,,Woow, no to bude akce." To zaručeně. Vydaly jsme se se smíchem ze školy a cestou na vlak probíraly jaká tohle bude akce.


,,Tak jo holky, tělák s klukama." ,,Jo tohle si ještě užijeme." ,,Holkyy, to bude trapas." Bylo slyšet z dívčí šatny. Vydaly jsme se na hřiště, daly si rozcvičku a všechny holky se snažily vypadat před rukama co nejlépe, ale hlavně se neztrapnit.
...Pan profesor zadal klukům úkol, dal jim balón a kluci hráli házenou. Nás, děvčata, si vzal na druhé hřiště, že si s námi taky zahraje házenou. Tak jo, jen jsme měli menší problém - my házenou hráli jenom jednou a ještě k tomu amatérským způsobem. Jo, s holkama je občas taky práce. Takže jsme si v rychlosti poslechly historii této míčové hry, v krátkosti a obecně jsme vyslechly pravidla, některé nám pan profesor názorně ukázal na spolužačkách a šup na hru. Rozdělily jsme se na dvě družstva, jaksi jsme se rozestavěly po hřišti a mohlo se začít hrát. Andrejka si inteligentně stoupla do brány.
...Balóny lítaly hlava nehlava a já se je snažila co nejlépe pochytat. Jedna rána ale byla trochu tvrdší než jsem čekala, a navíc když se tahle rána dala dohromady s mojí zdatností a pohybovou šikovností, můj malíček odletěl dál než měl. Balón jsem ale úspěšně chytla, takže jsem na sebe byla pyšná, ale malíček za chvilku začal bolet jako čert. Začala jsem s rukou třepat jako šílená a trochu si zanadávala. Pomohlo to. Trochu a na chvilku. Jenže jak na mě lítaly další a další míče, zjistila jsem , že už je asi jen tak nepochytám. Nechytla jsem žádný a malíček bolel.
...Najednou se kolem mě začalo všechno točit. Ano, to se hlásila moje pravidelná nevolnost při tělesné výchově. Sebrala jsem se a šla se napít do šatny. Moje oči zůstaly na mém prstu. ,,Hele Miško? Nezdá se ti že ten prst mám dvojnásobný?" studovala jsem svoje ruce a porovnávala. ,,No a možná i víc než to." ,, Sakra já jsem teda šikovná."
...Došla jsem do šatny, napila se a šla zpátky. Ovšem moje hlavička byla stále jaksi indisponovaná a s ní i moje koordinace a vůbec celá já, takže jsem radči zůstala sedět ve stínu. Když skončila hodina šla jsem ohlásit panu profesorovi své zranění. Podíval se na moji ruku, pak ji vzal do svojí ruky a začal malíček ohýbat. ,,Au" sykla jsem a vytrhla mu ruku. ,,Jo to musíš holka rozhýbat!" zasmál se. ,, Ale to bolí!" "NO tak si s tím zajdi k doktorovi." Odsekl.
...Přijela jsem domů a hned ve dvěřích volala na mamku ,,Ahoj maminko! To ze mě budeš mít radost." Usmívala jsem se ironicky. "Prosímtě co?" Zvedla se ze židle a šla za mnou. ,,Koukej." Zamávala jsem tím velkým modrým špekáčkem který momentálně sídlil na místě mého malíčku. "S tím musíme na pohotovost." Zděsila se mamka. "Já nikam nejdu! Mám přehrávku!" prohodila jsem sebevědomě a s úsměvem.
...Skočila jsem se převlíct a letěla na autobus. Dojela do Slavkova, odzpívala si svoje a jela s taťkou na pohotovost. Ten milý pan doktor mi na to dal dlažku a zakázal mi s malíčkem hýbat, ohýbat ho a podobně. S kyselostí jsem si vzpomněla na profesorova slova 'Jo to musíš holka rozhýbat!'
S malíčkem jsem nepohla víc než tři týdny a teď ho zase učím přivykat na denní světlo. Je to hoch šikovný a všechno zvládá bez problémů  A vidíte, nakonec jsme se sportem k tomu zdraví dopracovali :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucett Lucett | Web | 24. června 2009 v 19:17 | Reagovat

Četla jsem a naprosto jsem se u toho rozplývala <3 Píšeš dokonale zlati :) Určo budeš mít za jedna ;)

2 Myšáček Myšáček | 25. června 2009 v 20:19 | Reagovat

Tak jo, jen jsme měli menší problém - my házenou hráli jenom - napiš do sloves y; pravidla, některé nám pan... - některá; družstva, jaksi jsme se - dej radši nějak; Balón jsem ale úspěšně chytla - vynech ale; jsem radči zůstala sedět - radši;  převlíct - nespisovný, dej převléknout, rači; nakonec jsme se sportem k tomu zdraví dopracovali :) - vynech smajlíka xD; jinak je to naprosto geniááální, seš šikulka moje nejlepší, a nezlob se že to tak kritizuju, já jen nechcu aby ti zy něco zhoršila známku... ale je to fakt dobrý;) šikulka moja :*

3 angel angel | Web | 26. června 2009 v 16:25 | Reagovat

Náhodou píšeš opravdu dobře. Věř mi,že to je skvělí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.