close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Duben 2010

»All I need // L´image

6. dubna 2010 v 16:30 | Angelot |  La Graphique


Tak takovej rychlo pokus ve škole, vypůjčila jsem si Mišky fotku a spatlala z toho tohle :) Má to být smutek ve své podstatě, no prostě depresivně naladěné. Text je refrén z písničky All I need od Within Temptation :)

http://defendre-sa-vie.blog.cz

»Le moment présent

6. dubna 2010 v 15:52 | Angelot |  Le petit carnet
Pro dnešek

Zdravíčko :)

To je ale krásný den :) Se dějou věci :) Dneska krásně na devátou, takže pohoda, ve škole ráno samozřejmě pokec se těma jejíma jedinečnýma spolužákama.
Zkoušení ve fyzice (Och, jak nečekané, mlel o tom už dva týdny, tak mě dneska fakt už vyzkoušel :( ), které ale kupodivu dopadlo - sakra že dobře! Andrejka dostala za jedna!! :) Jsem zírala jak ten debil :D
Dějepis pohodička, nezkoušel, něco málo jsem si nadatlovala do pc a konec :D
O velké přestávce jsem si pohrála zase s jednou fotkou a něco málo vytvořila, tak to sem pak kdyžtak zase hodím :)
V matice mi zase chyběla krychlička, takže rychlý akce :D Hlavně aby si nevšimla profesorka že ji nemám :D Božeee :D
A nakonec čejina kde jsme zase koukali na Foresta Gumpa :D :)

Nejlepší hláška dne: Volepičobagristo! :D:D

Mějte se, smějte se... Anděl

»Angelot

5. dubna 2010 v 15:11 | Angelot |  La Graphique
Tak jsem se dneska tak trochu vrátila ke grafice, po dlouhé době a spatlala takovou jakousi cosi :) Texturu jsem si čistě náhodou vytvořila uplně sama :D No a vzniklo z toho tohle :)

http://defendre-sa-vie.blog.cz

A pak je tu ještě druhá verze, která má teda trochu více sladěné odstíny, jinak jsou ty obrázky ale téměř stejné :)


http://defendre-sa-vie.blog.cz

»Automutilace // Stránka

5. dubna 2010 v 12:45 | Angelot |  préoccuper
Musím vám sem hodit i tento odkaz, na kterém jsem našla to video. Určitě je dobré se tam podívat, popřípadě si přečíst ty příběhy. Většina by mohla mnoho lidem pomoci a vysvětlit, co je špatné. V případě, že u vás něco takového nehrozí přejeďte tuto stránku ať se nevystavujete depresi.

»Automutilace

5. dubna 2010 v 12:21 | Angelot |  préoccuper
Páni,
tohle jsem sem musela dát. Není třeba ptát se proč, každopádně každému bych doporučila ať se na to podívá a zamyslí se nad tím. A hlavně, nikdy to nezkoušejte!! Nemá to cenu... (Pro slabší žaludky předem upozorňuji, že se vám možná bude dělat trochu nevolno)


»Unfaithful // Rihanna

5. dubna 2010 v 12:07 | Angelot |  La Musique
Tuhle písničku taky zbožňuju :) Z doby kdy Rihanna ještě doopravdy zpívala a ne to co předvádí teď s Lady GaGou. Tahle písnička má prostě něco :) Prostě miluju :)


»Paques

5. dubna 2010 v 10:05 | Angelot |  Le petit carnet
Velikonceomlouvám se, nevím člen a neumím přízvuk nad a :D

Brý ránko :)

Tak prvně všem přeji veselé velikonoce :)
A pak... otvíráte? :D Taky ten svátek někdo nesnášíte tak jak já? Komerční antifeministický svátek :/ Ale mám hodného tatínka, kterej zalepil zvonek, tak ať se sem hoši dobývaj :D
Maximálně otvíráme GFP, pokud prozvoní :D Jenže jelikož velikonoce neslavím, tak doma fakt nic nemám, takže budu nalívat panáky z toho co tu zbylo :D
A jestli se pak sem skrz ně začne dobývat ještě někdo, tak maj úkol ho zmlátit :D
Jinak, sesmolila jsem další povídku, bohužel taktéž v trochu depresivním duchu, ale ne tolik :) Tak ji sem pak kdyžtak hodím :)

Nic, mějte se, smějte se a ať vás nebolí prdelky :P

»Que pleure, que chevrote

4. dubna 2010 v 21:05 | Angelot |  Les Poémes
Když pláču když brečím

Ještě si pamatuju když jsem tuhle básničku skládala. Byly 4 minuty před půlnocí. Seděla jsem v posteli a v hlavě mi výřily myšlenky. Tohle přesně jsem cítila. I ty slzy na tvářích. Okamžitě jsem to musela napsat a pamatuju si, jak mi poté bylo lépe :) Je to taky docela dávno co jsem to našla, ale což, dám to sem též :)

Když pláču, když brečím,
snažím se odolat tvým očím.
Když pláču, když brečím,
myslím jen na to až dolů skočím.
Když pláču, když brečím,
nechci už pro tebe být ničím.
Když pláču, když brečím,
ničím si nepomůžu, tebe si nezasloužím ... !

»Adieu

4. dubna 2010 v 20:58 | Angelot |  Les Poémes
Sbohem

Tuhle básničku jsem teď našla na starém blogu. Psala jsem ji, když jsem se pohádala s Pájou a přestaly jsme se bavit. Je to hodně stará básnička, ale myslím že sem taky patří :)

SBOHEM
Sbohem, měj se byls můj přítel,
Sbohem, byls můj kamarád,
měla jsem tě ráda dřívěj,
teď nesnáším tě Akorát!!
Zničila jsi to v co jsem věřila,
Zničila jsi to co jsem chránila!
Bylas mi oporou, bylas mi vším,
Byla jsi životem co okusit smím!
Byla jsi se mnou, byla jsi přítelem mým,
Bylas mou kámoškou, bylas můj stín...
Pak zradilas mě, bolelo to
teď já nesnáším tě za to!
Avšak já půjdu dále,
zepomenout na tě, vymazat to známé!
Vypadni z mýho života, zkazilas ho dost,
Přelomila, zničila a rozbila ten most!
Most co držel nás furt spolu,
Chci zapomenou rychle, ne pomalu ...
SBOHEM

»La peine

4. dubna 2010 v 14:18 | Angelot |  Le barbouilleur
Bolest

Tak jo, zase jsem trochu psala, strašně mi totiž psaní povídek chybělo, tak jsem zkusila tohle. Nevím jak se vám to bude líbit, ale snad se to dá alespoň trochu číst. Nijak jsem to neupravovala ani to po sobě nečetla, prostě jsem to napsala a dám vám to sem :)

...Se zazvoněním jsem vyletěla ze třídy jako blesk. Rudé oči, bledý obličej. Prodírala jsem se chodbou plnou lidí dokud jsem se nedostala na záchodky. Třískla jsem za sebou těma dveřma a opřela si čelo o studenou zeď. Napětí začalo trochu ustupovat. Párkrát jsem se zhluboka nadechla, opřela se zády o stěnu a s pláčem se sesunula k zemi.
...Seděla jsem tam, schoulená do klubíčka a brečela. Nechtělo se mi ničemu věřit, nechtělo se mi tam být. Nesnášela jsem to tam. Nesnášela jsem tu školu a ty lidi. Nesnášela jsem ostatní lidi. Nesnášela jsem celej svět. Pomalu jsem zvedla hlavu a už tak dost promočenými rukávy mikiny jsem si otřela uplakané tváře. Tak jo, půjdu.
...Ale nedokázala jsem se ani zvednou, moje nohy mě neudržely. Celá jsem se klepala. Ne, neudělám to, už to neudělám! Nesmím! Jsem dost silná. Opakovala jsem si stále v duchu ta stejná slova. Myslela jsem si že jsem silná, že to zvládnu, že na to mám.
...Opak byl pravdou. Nezvládala jsem to. Už ne, dál už to nešlo. Jsem člověk. Křehká schránka plná různých citů, emocí. EMO uchechtla jsem se.
...Rozklepanou slabou rukou jsem sáhla do kapsy a vytáhla peněženku. Pomalu jsem rozepínala zip. Podívala jsem se nahoru a nadechla se. Pořádně, zhluboka. Nedokážu to.
Obrátila jsem hlavu zpátky a na koš před sebou vysypala obsah peněženky. Našla jsem to. Mezi spostou papírků, jízdenek, peněz a mimochodem zapalovačem od nejlepšího kamaráda - chytla jsem ho pevně do ruky sklonila hlavu a šeptla ,,Promiň." Odložila jsem ho a vzala do ruky to co jsem hledala. Po tvářích mi zase začaly téct slzy. Velké slzy.
...Klepala jsem se snad jako nikdy. Oči sklouzly na mou pravou ruku ve které jsem to držela. Musím.
Opatrně, pomalu jsem vyhrnula rukáv levé ruky a přiložila k ní tu druhou. Žiletka prořízla mojí kůži a na mém předloktí se objevila červená skvrnka. Rozšiřovala se a stékala dolů z ruky. Napětí ustupovalo. Vnímala jsem pouze bolest a tu barvu. S úlevou jsem se opřela a nechala krev téct. Ztratila jsem se... přestala jsem vnímat okolí. Z myšlenek mě vytrhlo až zvonění. Klidně jsem naskládala věci zpátky. Otřela ruku kapesníkem a druhým pak překryla ránu, kterou jsem stáhla gumičkou.
...Vyšla jsem ven, opláchla si obličej studenou vodou, usmála se na svůj bledý obličej a s úsměvem vyrazila zpátky do třídy.