Když pláču když brečím
Ještě si pamatuju když jsem tuhle básničku skládala. Byly 4 minuty před půlnocí. Seděla jsem v posteli a v hlavě mi výřily myšlenky. Tohle přesně jsem cítila. I ty slzy na tvářích. Okamžitě jsem to musela napsat a pamatuju si, jak mi poté bylo lépe :) Je to taky docela dávno co jsem to našla, ale což, dám to sem též :)
Když pláču, když brečím,
snažím se odolat tvým očím.
Když pláču, když brečím,
myslím jen na to až dolů skočím.
Když pláču, když brečím,
nechci už pro tebe být ničím.
Když pláču, když brečím,
ničím si nepomůžu, tebe si nezasloužím ... !
Pěkný a upřímný ;) ale taky hodně smutný =(