Ne, neumím psát básničky, řadím se mezi dokonalé antitalenty (dokonalý antitalent = největší antitalent, to nejhorší :D), moje básničky nejsou někdy spisovné, nemají správné výrazy, někteří nemohou najít rytmus, jsou jednoduché, nemají hlubší skrytý význam a jsem příliš svazována veršem.
Ale baví mě to psát a tak budu pokračovat :P
Tuhle jsem vyhrabala v sešitě z druháku, takže už tak rok stará :)
Myslím na tebe každou noc,
nikdo mi nechce přijít na pomoc.
Utápím se ve svých snách
bolest stéká pryč v slzách.
Stále stejné myšlenky,
přehrávaj se vzpomínky.
Vidím tvůj úsměv, tvoje oči,
celý svět se se mnou točí.
Když tě vidím, nevěřím,
dávám možnost pouze lžím.
Srdce mi buší na poplac,
ze zklamání mám sakra strach.
Motýlci poletují v břiše,
má láska křičí, ale tiše.
pravda... občas ti to tam skřípe, ale řekla bych, že myšlenka je víc než jasná a krásně popsaná. povedlo se ti... moc se mi líbí poslední dva verše... ;)