close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

»Jestli to nebude láska?

14. prosince 2010 v 15:08 | Angelot |  Le petit carnet
Achjo, pěkně jsem se na vás v poslední době vykašlala, že?

Omlouvám se. Nějak jsem neměla chuť ani čas sem něco psát. Je toho strašně moc, škola, škola, kroužky. Neustále něco. 

Jak se máte bobani? 

Se mnou je to šílené. Jsem v tom (jak já to občas umím) až po uši ale (Jo, tohle jsem beztak už říkala) mám pocit, že je to v něčem jiné. Prostě, když jsem ho viděla poprvé, podlamovaly se mi kolena. Od první chvíle jsem zbožňovala jeho úsměv. Prostě jsem seděla v tom bufetě, se spolužáky a všimla si, že vedle nás sedí takový roztomilý kluk. Jasně, pokukovala, ale jinak jsem mu nevěnovala pozornost, neměla jsem nejmenší tušení kdo to je. A zničeho nic na mě začal mluvit. Celou hodinu jsme si povídali. Byl šíleně ukecaný, roztomilý a měl ten nejkrásnější úsměv i smích. To byla ta nejkrásnější chvíle, fakt :) Prostě taková kouzelná. 
Pak mi stačilo ho vidět a podlamovaly se mi kolena. Viděla jsem jeho úsměv a celý den mě už nic nerozházelo. 
Pak prostě vždycky v šatně, rozpačité úsměvy a pokukování jeden po druhém. Úplně jak z filmu :D 

Achjo, má nejkrásnější úsměv, nejkrásnější vůni, nejkrásnější pohled, nejkrásnější smích, umí nejkrásněji líbat, umí nejkrásněji vykládat, umí nejkrásněji potěšit, umí mě nejkrásněji rozesmát. 

A i přesto, že to všechno tak nějak skončilo, stačí mi ho v té škole potkat, stačí mi aby se na mě usmál a pozdravil a já se přistihnu, jak se culím na všechny okolo a cítím trochu štěstí. 

Chvílemi se mi chce plakat, chvílemi smát... ale převážně se směji. Uznejte - smích je ten nejlepší lék. A proto sice občas trochu ironie, méně citů, ale alespoň nemám zmáčený polštář :)

Chci ho ♥

A moc se omlouvám a nyní se jdu vrhnout na vaše články, páč už jsem tu opravdu dlouho nebyla a ještě jednou se moc omlouvám a všem moc děkuji :)

Dodatek: Stále mluvím o tom kvintánovi. A tohle je mírně nostalgický článek, kdy si stýskám tady, protože něco bylo a už není. 
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ashley Ashley | Web | 14. prosince 2010 v 15:23 | Reagovat

To je ozaj ako z filmu a poznám ten pocit...raz sa mi takisto páčil jeden chlapec, prihováral sa mi, usmieval sa a stále sme sa akoby tak náhodou stretli pohľadom...podlamovali s ami kolená keď som ho uvidela a cítila som ako sa červenám lenže nikdy z toho nič nebolo...možno kvôli mne že nijak extra som sa nesnažila...tak tebe prajem snáď ti to vyjde ;-)

2 Werča Werča | Web | 14. prosince 2010 v 20:29 | Reagovat

Asi vím, jak ti je :) Mám to teď tak trochu podobně ;)
Tak držim palce, ať ti to vyjde dle tvých představ :)

3 Ljo C. Ljo C. | Web | 14. prosince 2010 v 21:17 | Reagovat

Protože něco bylo,
neznamená,
že to nemůže být.
A i když to skončilo,
možná,
že to zase může žít.

... a víš, že já ti ten pláč doporučuju. Ale vidím, že to nepotřebuješ. Tak se jen směj a doufej :) Nebo nedoufej. Já už ani nevím, co ti mám říct :D

4 "Emm.. *(:" "Emm.. *(:" | Web | 16. prosince 2010 v 18:45 | Reagovat

Přesně, kdo říká, že to co bylo nemůže být znova. ;)
A já měla, přísahám, husí kůži když jsem četla ty tvoje pocity. A úplně vím o čem mluvíš. :) Opravu jak z filmu - a ty já mám ráda. ;) Tak já doufám, že ti to nějak vyjde. :)*

5 Peťka :) Peťka :) | Web | 17. prosince 2010 v 11:47 | Reagovat

neklesej na mysli, třeba se z toho ještě něco vyvrbí... nikdy nevíš ;)

6 Me too Me too | Web | 18. prosince 2010 v 14:21 | Reagovat

Takováhle pozitivní zamilovanost je strašně nádherná ! x)
Věřím, že se to nějak dobře vyvine a ty určitě taky, jinak bys nebyla takhle optimistická x)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.