Ach, nevím čím to je.
Tím že jsem ho dlouho neviděla? Nebo tím, že byl dneska opravdu nějaký... jiný?
Nevím, ale mám krásnou náladu. Prostě, tak mě potěšilo ho vidět. A ne jednou! Chápete? :D
Nechápete. Když jsem ho potkala o velké přestávce, pohoda.
Když za mnou došel další přestávku čuměla jsem.
Když jsem další přestávku s ním a jeho spolužačkou šla dolů a říkám "Nechcete se mnou jít ještě do šatny?" "Asi ne." tak jsem šla sama. Odnesl si kabelu a šel za mnou!
A pak cesta ze školy - šel se mnou.
Prostě... já nevím. Úplně. Achjo. Dneska prostě jak dřív. Dneska krása.
Dneska se zase usmíval tím svým krásným úsměvem, dneska mě zase celý den lechtal, dneska se zase choval tak hezky přitrouble, jako malé dítě, dneska to byl zase on.
Tak jo. Teď čekat, až zaklepe melancholie na dveře.
Jinak k prázdninám.
Parádně jsme se střískaly se Soničkou, probraly celou abecedu a bylo nám fajn.
Byly jsme v čajce ještě s dalšími :) Paráda :)
Konečně jsem se zase viděla se Ljottkou :) :* Nejkrásnější šálu od ní mám aby jste věděli :)
Cya :)
Kluci jsou hrozní vocasi, znáš to. Ale jsou vždycky tak krásní, když se usmějí. Možná by se měli jen usmívat a mlčet. Na čtyři a štěkej! :D
Ale
Citrusová akce byla stejně úžasná akce. Těším se na další citrusovou akci. Bude, že jo, že jo?
Jo a přefikni ho. To je fajn :D