26. března 2011 v 11:46 | Angelot
|
Vás prsk :D
A dneska se máte jak? A jo, chci odpověď! :D
Há, včerejšek. No, tak škola se přežila, sice jsem si napsala 3 písemky, ale jako docela jsem si na ně věřila :D Nevím. Bezruče jsem si teda celého vymyslela, takže nakonec jsem se rozhodla, že svými básněmi chtěl říct něco jiného, než opravdu chtěl. Možná jsem zase zaměnila nějaký matematický zákon a pozměnila pár anglických slovíček, ale to já dělám často :D
Moc jsem přes den neviděla Broukovou (Ty jo, věřili by jste, že po třech měsících pro vás může někdo začít tolik znamenat? Už jsem vám říkala, jak tu holku miluju?), což byla škoda a navíc ona se ségřinou třídou končily už o půl jedné! :D Ach, jak hnusné. Já končila o půl druhé, vlak ve dvě měl zpoždění a proto mi potom ujel autobus a musela jsem jet o půl hodiny později - no hnus prostě :D
Odpoledne ani nebylo moc dlouhé odpoledne. Po dlouhé době se mi ozvala kámoška, tak jsem šla s ní a bývalým spolužákem na chvíli ven :) Bylo to pěkné, vidět po tak dlouhé době staré spolužáky :)
No a večer divadlo. Jak se mi tam nechtělo, tak včera jsem byla nadšená. Protože když mi režisér řekl "Ty gesta, dobrý, nevím, jestli jsi trénovala, nebo je to dneska tak v tobě, ale výborný." a pak mluvil s jedním a říká "Ale mladá mě dneska úplně překvapila!" Bože, to tak potěšilo! Ale tak moc!!! :) Takže od tama jsem včera odcházela s úsměvem :)
No pak že se stavím do klubu, že jsem dlouho neviděla M.
Tak jsem mu volala, jestli tam je. On že jo, tak jsem tam došla, že si pokecáme. No tak v 10 děcka začaly odcházet, tak si říkám Faajn, teď tu zůstanem sami, můžem si pokecat, v jedenáct můžu jít domů. Jenže tam s náma ještě zůstala jedna vedoucí se svým bráškem a ti tam byli do jedenácti, než je M. zdvořile vyhodil, aby jsme si pokecali :D Fájn. No před dvanáctou jsme se sebrali a šli dom. Tak mě šel doprovodit. Potkali jsme napitého kamaráda, tak jsme si s ním pokecali, zasmáli se a M. pak, že ať už jdem, ať nedojdu pozdě a šel mě doprovodit :) Hmm, půl jedné ráno, my furt stojíme před barákem. Tak jsem šla raději říct tatínkovi, že už tam nějakou chvilku stojím, ať se o mě nebojí. No ve třičtvrtě na jednu ráno mi zvoní telefon, tak si říkám, že už se shání tatínek. A ono né. T. "Andělí? Že ještě nespíš?" "Ne, jsem venku před barákem." "Cože? A s kým tam jseš?" "Neřeknu!" "A můžu vám tam dělat křena?" tak já na M. "Může nám dělat křena?" M. "Ne." "No, nemůžeš brouku." "Haa... je to V.? V.? V.? Že je to on." "Ne." "Tak je to M.! M.! M.! že?" "Jo." "Bože, já su dobrej, jdu za váma." Ach :D Mě ten rozhovor v tu jednu ráno rozesmál :D no tak ještě za náma došel, tak jsme na chvilu šici pokecali a ve čtvrt na dvě ráno hurá domů a do postele! :D
No jako zajímavý pátek :)
opravdu dobrej rozhovor :D V tvým životě asi není nouze o zábavu... :)