3. března 2011 v 8:49 | Angelot
|
Ty jo, tady to zase vypadá jinak :D Už jsem tu fakt dlouho nebyla, jak tak koukám :D
Každopádně, zdravím všechny :) Případně se omlouvám, jestli někoho mrzí, že jsem dlouho nenapsala a jdu se vám opět ozvat :D
A ano, jdu si trochu stěžovat. Ale zároveň :D Já nevím - jsem fakt strašně rozbitá.
Nicméně - Pana V. jsem konečně kopla do prdele, společně s mou slečnou P. Samozřejmě on neví, že v tom byl jinej skrytej záměr, ale já ho kopla a jsem spokojená, protože mě dokázal nasrat takovým způsobem, jako nikdy nikdo. Takže já ho ignoruji teď a on na mě občas začne z ničeho nic mluvit. Jasně. Ne, nemám chuť s ním mluvit, nebo se s ním nějak bavit. Prostě ne. Ať si jde za ní. No a co že ho ona nechce. Ani já už nebudu chtít. Kecy, chci. Ale mám svou hrdost, že ano?
Ale jaké je plus na tom, že jsem se nechala sbalit kvintánem? Há - zbožňuji pár jeho spolužáků - respektive spolužaček :) jsou to úžasné slečny a já jsem teď neskutečně ráda, že jsem se s nimi seznámila a že je mám :) Takže ikdyž jsem na něj nasraná, tak mě stejně většinou lidi vidí se řehtat na chodbě s jinýma :) Smích léčí a prodlužuje život.
Jo, aby fakt léčil, bych ale vážně potřebovala.
Páč momentálně ležím v posteli s úžasným společníkem, kterej se ode mě nehne ani na krok a jmenuje se Pneumokok :D
Takže mám být do konce příštího týdne doma - wtf?!
Ano, jsem nasraná jako blázen. Týden a půl sama doma? Už teď je mi z toho zle. Fuj. Nesnáším to. Kdyby dva dny, tak si řeknu, že si alespoň odpočinu, ale tohle je moc. Znamená to, že zítra nejdu do dramaťáku, v sobotu na vostatky, v pondělí do zpěvu ani do zpěvu. Ve středu na foniatrii. Jo, jsem šťastná jak blecha, fakt že jo.
A navíc tak přemýšlím, jestli jsem pana V. nestihla nakazit, páč prej už to můžu mít dost dlouho. No v krku mě bolelo asi už před pěti týdnama, takže je možné, že to mám od té doby a chvíli na to, jsem byla s ním. A on dva týdny na to onemocněl. Há. Nakazila jsem ho? Nenakazila jsem ho? Těžko říct.
Jinak taky teď uvažuju, jak zlámat vaz jednomu úchvatnému blbečkovi, kterej si myslí, že s mojí kamarádkou bude zacházet jako s hadrem. Vůbec. Zabiju ho, jestli ji nenechá na pokoji.
Pfu. A poslední sdělení tohoto článku - uvažuju, že to zruším. Páč, teď jsem si založila dArt, takže fotky mám kam dávat, všechny tady ty kecy stejně dycky napíšu Ljo, takže teoreticky to tady nemusím vypisovat znova a vůbec. Už sem ani tolik nechodím, nevím proč.
Nechce se mi prostě o ničem mluvit.
Nevadí, mějte se, smějte se :) Já se jdu léčit! :D
Pěkný blog