Květen 2011

»Checkujte ty smajlíky!

22. května 2011 v 14:43 | Angelot |  Le petit carnet
Už si docela dlouho říkám, že bych si měla změnit dezz, ale vždycky když příjdu, tak se na něj podívám a přijde mi prostě úžasnej :D Ale jelikož tohle byla dosti dlouho má profilovka a všichni mě na té fotce poznají, tak už mě jedna kamarádka na blogu odhalila. Achjo. Je to těžké :D Časem se k tomu dostanu.
Tento týden ve škole? Já vám ani nevím. Polovina třídy byla v Anglii, tak jsme byli spojeni s paralelkou. Skoro nic jsme nedělali... takové šílené lehárko :)
Jinak, taky tak milujete improvizaci? V neděli, měla jsem asi 5 minut na to, abych se stihla vyhrabat na vlak za Broukovou mou :) Ale paráda. Krásné dvě hodiny s ní. Není to moc, ale je to něco! :) Samozřejmě my a foťák. Há :D A taky smích, smích :) Zbožňuju jí :) Taky ve čtvrtek s ní :) To mě málem zabila, když jsem udělala za hodinu 250 fotek :D Pardon :D Já za to nemůžu, ono to samo :)
Pátek byl taky fajn den. S kámoškou jsme složily dvě písničky jen tak mimochodem po generálce v divadle a v sobotu jsme hráli v Rous. A bylo to strašně, ale strašně vtipné :D Páč se spousta věcí povedla a spousta vůbec nepovedla :D A publikum bylo děsně divné :D Ale nevadí :)
No a po návrátu jsem to byla s tou kámoškou a pár kamarády trochu zapít :) O půl čtvrté ráno doma :D
Jen M. je na mě naštvaný, páč mi včera došla sms "Budu mít dnes příležitost tě vidět?"... a ona nakonec nebyla no. Fju, to jsou věci, co?

Ty jo, taky tak milujete moje nic neříkající články? :D



»Optimismus nemusí být všude

16. května 2011 v 21:06 | Angelot |  Le petit carnet
Ach, jak to tady upadá. Taky sem nepíšu žádné smysluplné články, že jo. A taky sem v poslední době vlastně vůbec nepíšu. Nějak se mi po tom zastesklo.
Přeci jen, to že jsem relativně šťastná, nemusí znamenat, že mě nemůže půlka věcí srát.
Jako třeba?
Jako třeba M., kterej se chová jako totální vůl.
Jako třeba moje slabá vůle a fakt, že kila jdou spíše nahoru než dolů a já zase po třech měsících jsem se dokopala k tomu, vlézt na ten šlapací nástroj a trochu se uvolnit. Bože, vždycky mi mou cestu za normální postavou posere nemoc. Prvně mononukleoza, pak pneumokok. A vždycky je to spojeno s jednou věcí - hlavně se nehýbej a nenamáhej. A když jste takhle nemocní prvně půl roku a pak čtvrt roku. Tak pak je to v prdeli a proto zahajuji radikální dietu, kterou stejně nedodržím, ale alespoň si budu jezdit. Achjo, prázdniny klepou na dveře a já s těmi svými pneumatikami do plavek rozhodně nemůžu. Ach, jak je ten svět nespravedlivý :/
Jako třeba, že furt nevím, jestli budu mít brigádu.
Jako třeba, že mě vlastně fakt, že jsem sama sere, ale ještě více mě sere fakt, že sama odmítám veškeré možnosti, aby tomu tak nebylo, kvůli němu.
Jako třeba, že nic neumím a jsem čím dál tím línější se jít učit.
Jako třeba to, že ten týden, kdy já budu na sporťáku, bude zbytek AD HOC teamu, kde jsem měla být i já v rádiu.

Jesus, jesus, jesus.
Bože, jsem to ale případ.
Díky bohu, že mám ty svoje milované gympláky pošahané. Díky bohu, že mám tu Broukovou.
Díky bohu, že mám blog.

Ale abych nekecala. Mám tu, jak už jsem zmínila, broukovou. Taky ty gympláky samozřejmě. Zpěv, se kterým jsem dneska navíc byla obzvlášť spokojená. M. i přesto že se chová jako kretén, tak se mi dost věnuje, stále fotím, stále píšu. A dostala jsem jedničku z fyziky, což znamená, že už mi vychází 2- :)) Happyyyy!! :D

»Štěstí...

11. května 2011 v 23:13 | Angelot |  Le petit carnet
Já vím, já vím.
Taky bych se mohla občas ozvat, že?
Ty jo, ale tak nějak nevím, co bych vám psala :)
Jsem tak nějak skoro spokojená :)
Teda, vychází mi trojka z fyziky. Jooo, to mě pekelně sere. Jsem kvůli tomu dobře protivná a nasraná. Ale hodlám se nechat vyvolat a tu známku si opravit :) Tak snad se mi to povede. Jinak jsem doma mrtvá.
Předminulý pátek jsem byla u kámošky na grilovačce. Díky tomu dni jsem poznala spoustu nových lidí. Ten den jsem si zamilovala, ty lidi taky. Šťastná :)
Další pátek jsem byla s P. venku :) fotily jsme, šly do čajky :) měly jsme se skvěle :) S ní je mi taky skvěle :)
V poslední době vysvětluji Broukové, že na mě nemusí žárlit. Opravdu, já ji miluju, ale nasrala mě :D Ne, jen mě prostě mrzelo, že na mě žárlí, když nemá důvod. Tak ať už je všechno dobré :)
Psala jsem slohovku, na níž mi téma vymyslel V. Strašně mi ji pochválil. Strašně mě tím potěšil. Je to tak půl hodinky zpátky a já jsem z toho strašně nadšená. Pak vám ji sem hodím :)
A taky si furt hraji na velkého umělce. Divná to duše umělcova. Fotek spousta, ale hodím vám sem jednu.

Je to ve své podstatě nic neříkající článek. Nic jsem pořádně nerozepsala a vím, že mě to bude mrzet, až si za půl roku budu chtít oživit vzpomínky. Ale prostě. Jsou to moje vzpomínky a já si je teď chci co nejdéle udržet v sobě :))